5 VĚCÍ, KTERÉ DĚTI OPRAVDU POTŘEBUJÍ


Postupem času jsme zaplnili naše domovy spoustou věcí. Velké i malé firmy se snaží nás přesvědčit, že právě tohle potřebujeme, aby se naše děti správně vyvíjely a nezůstávaly pozadu za ostatními. A my - protože pro ně chceme to nejlepší - nakupujeme hromady hraček, oblečení a elektroniky. Děti se ve vlastních pokojíčkách topí v záplavě předmětů, kterým chybí součástky, nebo jim došly baterie. Neví, co si s tím vším počít, jsou roztěkané, divoké, žijí v chaosu, a věci pomalu získávají nadvládu nad jejich životy. Chtějí víc! Chtějí další a další hračky, aby se alespoň na chvíli zabavili. Zoufale hledají, co by je uspokojilo...

Dost - pokud chceme přežít v klidu a pohodě, dejme dětem to, co opravdu potřebují!

1) přírodu 
Jít ven a nechat děti běhat po trávě, skákat přes kameny, trhat kvítí, cítit horké slunce a chladný vítr, padat a odírat si kolena, lovit ploštice v prachu, vařit blátivé bábovky, hrát na schovku, poslouchat ticho lesa a dýchat čerstvý vzduch... To je přece dětství! Běžet tak rychle, až máte pocit, že každou chvíli upadnete, válet sudy z kopečka plného sedmikrásek, tahat žížaly z hlíny a krmit jimi racka s poraněným křídlem, lézt po stromech a trhat třešně přímo do pusy, sjíždět ledově chladnou řeku na nafukovacích matracích... To bylo moje dětství. Chci, aby to zažily i moje děti.

2) volný čas
Nechme dětem čas na hraní. Hodně času na hraní! A bez nás. Ať samy poznávají svět kolem sebe. Pokoj, ložnici, dvorek, blátivou kaluž na chalupě i složenou hromadu cihel. Nezasahujme do dětské hry našimi dospělými poznámkami - dítě je ve svém světě spokojené. Až zjistí, že slunce se odráží v louži a svítí mu tak do očí, radujte se s ním. Až zjistí, že pod kamenem bydlí mravenci, divte se s ním. Až zjistí, že vosa může píchnout, utište ho! A pak ho pusťe dál zkoumat svět.

3) lásku
Bezpodmínečnou lásku. To znamená nikdy neříkat věty jako: "Když tohle uděláš/neuděláš, už tě nebudu mít rád/a." Nebo: "Když si svlíkneš bundičku, budeš moje zlatá holčička." Nebo: "Už tě nechci vůbec vidět!" Víte sami, že nic z toho není pravda, tak buďme k dětem upřímní. Jasně, že je budeme mít rádi, i když po desáté rozlijou kakao nebo se v záchvatu vzteku válejí po podlaze. Děti potřebují mít jistotu, že ať udělají jakoukoliv chybu, tak mohou přijít a hledat u nás oporu.

4) důvěru
Nechme děti dělat věci. Zní to zvláštně, ale přesně to jsem chtěla napsat. Věřme svým dětem! Ony to dokážou. A když ne, tak se určitě poučí a příště se jim bude dařit daleko lépe. Nebo si natlučou a příště si dají větší pozor. Budou samostatné a zodpovědné. Dovolte jim vyndat otevřenou krabici mléka z lednice. Pošlete je samotné koupit džus. Nechte je zatlouct hřebík a zamést dvůr.

5) pozornost
V době neustálého shonu a stresu je pro děti těžké ukrást si nás alespoň na malinkou chvilku jen pro sebe. Nechte je proto pomáhat, kde jen můžou. A při práci si můžete povídat, smát se, zpívat nebo tancovat. Když společně pečeme koláč, děti se cítí důležité a těší se, až táta taky ochutná. Když jdeme na nákup, povídáme si o nesmrtelnosti chrousta, nebo třeba o magnetismu země. Když pracujeme na zahrádce, zpíváme si. Děti jsou součástí našeho života, nečekám, že to nebo to udělám, až budou spát. Pokud se chtějí zapojit, můžou, pokud ne, můžou si hrát. A rozhodně s nimi sdílejte své vášně! Kytara, obrázky, svetry, dřevěné hračky, nebo motory aut - naučte je všechno, co víte. Třeba to nebudou milovat tolik jako vy, ale společný čas vám nikdo nevezme.


Děti potřebují i hračky, o tom žádná. Ale investujme s rozumem a do věcí, které vydrží. Podle mého jsou důležité především knihy a stavebnice, které jsou kreativní a vydrží třeba i celé dětství. Také hodně výtvarného a tvořivého materiálu. Potom pár autíček nebo panenek a dost.


Snažme se naše domovy budovat ze společných zážitků, fotek a vzpomínek.

Míša


1 komentář:

  1. Mluvíš mi z duše. Když byl muj syn malý, nebylo na trhu mnoho hraček a tak jsme si je vyraběli sami, třeba z moduritu Boba a Bobka z Večerníčku.
    Nebo jsme dali na zem kus molitanu a to byla loď, smeták byl stěžeň,utěrka plachta:)a hurá na moře....a co jsme zazili dobrodružství!
    A s těmi časem omlácenými figurkami si dnes s velkou radostí hrají tvé děti a mě to hřeje u srdce. a když se objevilo první lego a encyklopedie byli jsme radostí bez sebe. A s tím legem si Kris hodně vyhrál.Máš velkou pravdu - deti nepotřebují moc hraček, protože pak jsou zmatené a nemohou k nějaké hračce přilnout. Mají velkou fantazii a dokážou si třeba v čekárně u doktora vystacit s obyčejnou šálou na krk.
    mum

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za váš komentář :)