OBRÁZKY Z ČESKÉHO ŠVYCARSKA

Na začátku května na mě dolehla tíha blížícího se letního porodu a touha stihnout ještě vyrazit někam ven. Do přírody, na dovolenou, všichni, nemyslet, užívat... Strašně jsem toužila po vůni moře a šumění vln... Ale znáte v Evropě (max. 2 hodiny letu) teplé moře na začátku května? Já jedno nádherné místo objevila, ale zase jsme se nevešli do rozpočtu... Další variantou byly maďarské nebo slovenské termály a těch dneska trochu lituju, když jsem viděla úžasné instagramové fotky od Ivky z blogu DIY projekty. Ale i pět hodin v autě s dětmi mě nakonec odradilo, takže jsme vyrazili na sever do Českého Švýcarska. Počasí se vyvedlo na výbornou, takže jsme si to náramně užili.


Za všechna úžasná doporučení děkuji Janě, která píše blog S dětmi v báglu. Určitě k ní nakoukněte, ať už plánujete cestu s dětmi kamkoliv. České Švýcarsko má s dětmi prochozené křížem krážem a mě ušetřila spoustu hledání a plánování. Díky, Jani!


Bydleli jsme Na Stodolci

Ubytování jsme našli na doporučení v penzionu Na Stodolci v Dolní Chřibské. Doporučuju všema deseti.
Ale přes léto budou mít už asi dost plno... Pokud plánujete výlet do Českého Švýcarska, ubytování zkuste hledat třeba na serveru Hotely.cz, docela přehledně se tam filtruje a můžete najít prima bydlení v konkrétní oblasti. Náš Penzion byl super, ale samotná obec Chřibská zase moc na procházky s dětmi nebyla. Přístě bych zkusila bydlet třeba v Jetřichovicích, kde mají hned několik krátkých výletních okruhů (i pro děti).


Bydleli jsme v oddělené budově ("na Špejcharu") v patře a pod námi byli ubytovaní tři poníci. Krásně zařízený pokoj s vlastní koupelnou, kuchyňským koutkem, pohodlné spaní pro 4 osoby a teráska s výhledem na koňské výběhy, ovci s kozou a místní dětské hřiště.




Místní restaurace je vyhlášená a jídlo opravdu skvělé! Ve veliké jídelně je dětský koutek a parádní kachlová pec s posezením...




Den první...

Vyrazili jsme z Prahy směr Děčín a naším prvním cílem byla obec Tisá. Děti se zde vyřádí ve skalním městě a užijete si parádní vyhlídky - ano, vyškrabala jsem se tam i já s pupkem, to dáte!






 

Den druhý...

Na 13.00 jsme na penzionu domluvili pro děti projížďku na poníkách, takže jsme naplánovali dva samostatné výlety do okolí na dopoledne a odpoledne.


  Dopoledne jsme se vydali do blízkých Rynartic na "trpasličí skálu" - tu bych si příště klidně odpustila - a pak na vyhlídku na kopci spojenou s krátkou projížďkou na kole a koloběžce. To ticho a klid... a ty výhledy...





Po koníkách jsme se vydali do nedaleké Doubice do Staré hospody na oběd. Větší absurdárium jsem ještě v životě neviděla! Hospoda samotná a pozemek kolem ní je obestavěný dřevěnými vyřazávanými domečky, pohádkovými postavičkami, houpačkami a kolotoči, které byly v dobré kondici asi tak před 20 lety, a jako bonus tu najdete ostnatým drátem obehnané stádečko tanků a bojových transportérů a sochu jakéhosi budovatele v nadživotní velikosti... Ale jídlo dobré. A výborná domácí okurková limonáda! Mňam.


Po obědě jsme dojeli do Jetřichovic, kde mají několik krátkých turistických okruhů, ideálních pro malé děti. Vybrali jsme stezku "Pfeiferův lesík", která vedla loukou i lesem, kolem skal i rybníčku tak akorát na odpolední procházku. Ale teda těch klíšťat! Když jsme si zuli boty, bylo jich na nás okamžitě několik desítek... Konečná bilance 4 zakouslá na 3 členech výpravy :( .




 

Den třetí...

Po snídani (a nejlepší bábovce Na Stodolci) jsme se vydali autem do Hřenska do Edmundovy soutěsky. Od parkoviště je značená cesta soutěskou podél řeky asi 20 minut, my jsme to šli s dětmi hodinu - lezly po kamenech, pozorovaly broučky a ptáky a vodu... Pak jsme dorazili k přístavu a jeli jsme 20 minut loďkou. Stojí to za to! Po krátkém občerstvení - točené malinovce a jablíčku z domova a návštěvě místního infocentra s výstavou o přírodních jedinečnostech Českého Švýcarska - jsme jeli a šli zase zpátky k autu.




Dojeli jsme na Mezní louku a tam se kromě startu cesty k Pravčické bráně (tu jsme teda nedali...) a hřiště s její maketou, v lese schovává dětská naučná "Rysí stezka". Děti byly nadšené, ale unavené, tak jsme šli jen malý okruh s úkoly a slíbili návrat druhý den ráno.



Den čtvrtý...

Poslední den výpravy jsem měla od rána chuť na palačinky! K večeru jsme chtěli dojet na chalupu do Žatce, kdysi tam bývala výborná palačinkárna na náměstí v podloubí u radnice - nevíte někdo, jestli tam ještě je???
Každopádně Na Stodolci jsme se rozloučili s koníky, kočkami, kozou a ovcí, kachnami, hřištěm a pokojíčkem a vyrazili jsme znovu do lesa na velký okruh "Rysí stezky" na Mezní louce.





Další zastávkou měla být Srbská kamenice. Zastavili jsme hned na kraji vesnice na malé asfaltové odbočce se značenou trasou k Dolskému mlýnu. Děti se chtěly projet na kolech.


Asi po 200 metrech jsme došli k potoku s brodem - tou dobou bylo už kolem 30 °C, takže děti byly v potoce během několika vteřin a celé mokré! Pod mostem jsme objevili mihule potoční, den předem jsme o nich četli v soutěskovém infocentru. Kluci - malej i velkej - je zkoušeli chytat, my holky jsme zatím plavaly v brodu a házely žabky proti proudu... Ztraceni v okamžiku... Žít, být a krčit oči proti slunci, které se odráží od vodní hladiny... Absolutní štěstí!



Hned u brodu bylo - světe div se - maličké občerstvení, kde nabízeli langoše, klobásu a palačinky! Takže jsme si vymrzlí z ledového potoka dali za našich posledních 150,- Kč v hotovosti palačinky se šlehačkou a bylo to úplně nejlepší možné zakončení výletu.

České Švýcarsko zase brzy na shledanou - ještě spoustu věcí jsme neviděli!

Míša